Video deficit – co se děti z obrazovek učí a jak?

By Michaela Slussareff 05/10/2018

Možná jste zaznamenali, že v červnu navštívila Prahu americká psycholožka Rachel Barr, která vystoupila společně s Terezou Valkounovou, předsedkyní Asociace lesních mateřských škol v ČR na Smart café na téma Děti a rodiče pod digitálním tlakem. Rachel Barr zde představila výsledky své dlouholeté práce, která se věnuje zkoumání způsobů, jakými se děti učí při práci s digitálními technologiemi.

Z hlavních závěrů, jež zde zazněly, bychom rádi upozornily na fenomén video deficitu, jež u dětí přetrvává do věku 2 až 2,5 let. Např. pokud takové dítě sleduje na videu, jak byla schována jeho oblíbená hračka pod lavičku na zahradě před domem, nebude jí schopné najít. Pokud ale situaci sleduje přes okno, najde jí bez sebemenších problémů. Je tedy zřejmé, že nemůžeme s jistotou usuzovat na to, do jaké míry dítě děj na obrazovce chápe a co z toho je schopno rozumově zpracovat a využít. Tento výsledek bychom asi předpokládali, co je však překvapivé, k největšímu posunu v učení dochází právě v kombinaci dítěte a digitální technologie s rodičem jako průvodcem, který se mu věnuje a pomáhá mu pochopit souvislosti.

Video deficit se týká televize, dotykových aplikací, ale i obrázkových knih. K zmírnění tohoto problému může přispět řada faktorů, jako používání obsahu, který je dítěti známý z předchozích zkušeností, opakování a komentáře rodičů, ukazování, vysvětlování. Obecně napomáhá i reálná grafika – video nebo fotografie.

Na základě zmíněného výzkumu o video deficitu jsme se podívaly na současné vědecké studie a vybraly jsme několik, které z našeho pohledu přináší další důležité poznatky užitečné pro rodiče, které tápají ve světě technologií a nejen pro ně.

Nedávno se do médií dostaly také dvě nové vědecké studie zabývající se vlivy tabletů a chytrých telefonů na vývoj batolat a předškoláků. Šlo o kanadskou studii Pediatrické akademické společnosti (PAS) hovořící o tom, že děti, které používají tablety a chytré telefony příliš mnoho času před jejich druhými narozeninami, mohou trpět zpomaleným vývojem řeči. Druhá studie z Velké Británie zase nachází souvislosti mezi používáním dotykových obrazovek a horším spánkem dětí do 3 let. Děti ve věku 6 – 36 měsíců, které pravidelně používaly tablety a chytré telefony, vykazovaly horší kvalitu i délku spánku. Autoři v článku mj. shrnují čtyři nejdůležitější aspekty, jež mohou tyto problémy způsobovat. Za prvé, elektronická média mohou přímo krást čas, který mají děti na spánek. To vede k pozdějšímu usínání a ke zkrácení doby nočního spánku. Za druhé, obsah médií může děti psychicky a fyzicky nabudit, což jim v klidném usínání příliš nepomáhá. Za třetí, modré světlo, které obrazovky vyzařují, může potlačovat tvorbu melatoninu, který ovlivňuje kvalitu spánku, zdravé funkce organizmu a zvyšuje riziko vzniku různých typů rakoviny. Melatonin je tzv. hormon tmy, protože se tvoří s jejím nástupem, jasné modré světlo tak mate naše tělo a nedovoluje mu melatonin tvořit. Za čtvrté, určité dědičné rysy, jako je emocionální labilita nebo hyperaktivita, vysoce souvisejí s rodinným prostředím. Vzhledem k tomu, že kojenci a batolata v takových rodinách mají spíše nepravidelný spánkový rytmus a častěji používají média, doba jejich spánku bývá kratší.

V této souvislosti je třeba připomenout, že s totožnými závěry vědci přišli také u společensky vcelku široce akceptované televize, ať už jde o její aktivní sledování dětmi, nebo tzv. televize na pozadí, puštěné jako domácí kulisu. U televize, která slouží jako kulisa, je třeba upozornit, že její negativní vliv není pouze v tom, že dítě může sledovat nevhodný obsah, ale hlavně v tom, že se v její přítomnosti mění jeho přirozená aktivita. Dítě si méně hraje, stejně tak rodič méně s dítětem komunikuje, což vede k narušení přirozené interakci rodič – dítě.

Z neposlední řadě uveďme také výsledek studie zaměřené na rozvoj jemné motoriky, o které se často v souvislosti s využitím digitálních technologií – tabletů mluví. V loňském roce tato studie pozitivně hodnotila používání dotykových zařízení, resp. “scrollování” a potvrdila souvislost rychlejšího vývoje jemné motoriky u batolat. Skupinu pozorovaných tvořili opět kojenci a batolata ve věku 6 – 36 měsíců. Ti, kteří dříve dostali možnost naučit se “scrollovat”, rychleji rozvíjeli jemnou motoriku např. při skládání kostek. Kromě vývoje jemné motoriky se tým zajímal i o hrubou motoriku a primární jazykový vývoj (kdy dítě tvoří dvouslovná spojení a první věty), zde však nenašel žádnou, ani pozitivní nebo negativní spojitost.

Závěrem je třeba zopakovat, že záleží nejen na čase, který děti u médií tráví, ale i na obsahu, jejich věku a způsobu rodičovské intervence. Společné hraní a hraní kvalitních aplikací má prokázané pozitivní vlivy na dětské učení – např. učení nových slov, numerických a technických konceptů. Z druhé strany je však dobré mít na paměti, že čas strávený u počítače by měl být výrazně vyvažován aktivitou ve venkovním prostředí, protože reálný svět nám toho předává nejvíce, jak zhodnotily obě řečnice na červnovém Smart café.

 

Zdroje:

Barr, R. (2013). Memory Constraints on Infant Learning From Picture Books, Television, and Touchscreens. Child Development Perspectives, Volume 7, Issue 4. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cdep.12041/abstract

Bedford, R., Saez de Urabain, I. R., Cheung, C. H. M., Karmiloff-Smith, A., Smith T. J. (2016). Toddlers’ Fine Motor Milestone Achievement Is Associated with Early Touchscreen Scrolling. Frontiers in Psychology, 7.

Cheung, C. H. M., Bedford, R., Saez De Urabain, I. R., Karmiloff-Smith A., Smith T. J. (2017). Daily touchscreen use in infants and toddlers is associated with reduced sleep and delayed sleep onset. Scientific Reports, 7. https://www.nature.com/articles/srep46104

Ma, J., van den Heuvel, M., Maguire, J., Parkin, P., Birken, C. (2017). Is handheld screen time use associated with language delay in infants? Pediatric Academic Societies Meeting, San Francisco, CA. https://registration.pas-meeting.org/2017/reports/rptPAS17_abstract.asp?abstract_final_id=1380.1

Zimmerman, F.J., Christakis, D.A. (2007). Associations between content types of early media exposure and subsequent attentional problems. Pediatrics. 120(5):986-92. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17974735

 

Autorky: Zdeňka Černá, Michaela Slussareff. Vyšlo v Pražské EVVOLUCI 3/2017