Dodržují školáci odborná doporučení o zdravém způsobu života? A jak tyto fenomény ovlivňují jejich kognitivní vývoj?

By Michaela Slussareff 13/12/2018

Z akademických kruhů a řad odborníků vcelku často slýcháme doporučení o zásadách a zdravých limitech pro práci s technologiemi. Vědecké studie založené na reálných vlivech obrazovek na dětský vývoj, jejich pozornost, či kognitivní schopnosti přibývají pomalu a stále nám chybí takové, které by se zabývaly dlouhodobými vlivy v řádu let, či dekád. Bohužel příliš rychlý vývoj technologií nám zabraňuje takové studie vůbec realizovat. Technologie a aplikace i pro ty nejmenší se dostávají na trh stále rychleji a zdá se, že tento trend se bude spíše zrychlovat, než cokoliv jiného. Protože v tak turbulentní situaci je jistě tou nejméně efektivní reakcí čekání na ty opravdu správné a pravdivé odpovědi, nezbývá nám než pracovat s tím, co máme. Tedy v našem případě jsou to nejčastěji data o vlivech konzumace televizního obsahu na dětský vývoj a zjištění o vlivech spíše pasivního, sedavého způsobu života, který je právě často spojen se sledováním televize a hraním na tabletu, telefonu, či počítači.

 

Jedním z obecně přijímaných doporučení jsou tzv. Kanadská 24-hodinová pohybová doporučení k zajištění dobrého kognitivního vývoje u dětí:

doporučení každodenních 9  až 11 hodin spánku, alespoň jedné hodiny fyzické aktivity a maximálně dvou hodin strávených u obrazovky pro účely zábavy, nebo “odpočinku” (tzv. rekreační čas).

Do těchto dvou hodin tedy nepočítáme čas strávený vyhledáváním zdrojů pro školní přípravu, nebo hraní edukačních her apod. Předchozí výzkum totiž potvrzuje, že obsah a způsob konzumace audiovizuálního obsahu je velice důležitý a v určitých případech je velice efektivním pomocníkem ve vývoji a učení.

 

V roce 2018 publikoval akademický časopis The Lancet Child & Adolescent Health studii Dr. Jeremyho Walshe, jež se pokoušela nalézt spojitost mezi dodržováním těchto doporučení a stavem kognitivních schopností u dětí ve věku 8 – 11 let. Tato studie byla provedena na více než 4 500 dětí napříč 20 státy USA. Kromě toho, že bylo zjištěno, že tato obecná doporučení v naprosté většině sledovaných případů dodržována nejsou, data poukazují na zajímavé souvislosti mezi kognitivními schopnostmi a jednotlivými sledovanými proměnnými – spánek, pohyb a obrazovky.

 

Téměř jedno ze tří dětí (29%) nesplnilo žádné z doporučení, 41% dětí splnilo pouze jedno a 25% splnilo všechna tři doporučení. Polovina dětí splnila kritérium zdravých limitů spánku (51%), 37% splnilo časové limity o používání technologií a 18% dětí splnilo doporučení o fyzické aktivitě.

 

Všechny děti byly také podrobeny kognitivnímu testu, který hodnotil jazykové schopnosti, epizodickou paměť, výkonné kognitivní funkce, pozornost, pracovní paměť a rychlost zpracování informací. Studie kontrolovala tyto výsledky v rámci dalších proměnných, jako jsou příjmy domácnosti, vzdělání rodičů a dětí, etnický původ, pubertální vývoj a věk, index tělesné hmotnosti, úrazy hlavy a možná traumatická poškození mozku.

 

Obecně lze říci, že čím více jednotlivých doporučení dítě splňovalo, tím lepší jeho kognitivní funkce byly. Mimoto, splnění doporučení o spánkových spolu s obrazovkovými limity vykazovalo nejsilnější spojitost s pozitivním kognitivním vývojem.

 

Dr. Jeremy Walsh shrnuje výsledky takto: „Bylo zjištěno, že více než dvě hodiny rekreační konzumace obsahu z obrazovek u dětí byly spojeny s chudším kognitivním vývojem. V této souvislosti je zapotřebí dalšího výzkumu objasňujícího možné vazby mezi časem stráveným s obrazovkami a kognicí, včetně studování vlivu různých typů interakce s obrazovkami, zda je obsah vzdělávací nebo zábavný, a zda vyžaduje hluboké soustředění nebo spíše multitasking. Na základě našich zjištění by pediatři, rodiče, pedagogové a politici měli podporovat omezení rekreačního času na obrazovce a upřednostňovat zdravé spánkové rutiny během dětství a dospívání.”

 

Autor: Michaela Slussareff

 

Zdroje:

Jeremy J Walsh, J. J., Barnes, J. D., Cameron, J. D., Goldfield, G. S., Chaput, J.-P. et al. (2018). Associations between 24 hour movement behaviours and global cognition in US children: a cross-sectional observational study. The Lancet Child & Adolescent Health, Vol. 2 (11), p. 783-791.

 

Tento článek vznikl díky podpoře Nadačního fondu AVAST. Děkujeme!